Hospůdka - bistro
Ruprechtická 190/142,
460 14 Liberec
Historie hospůdky "u Kudrnáče"
se začala psát zhruba před 15 lety. Kudrnáč se právě vrátil ze světa a chtěl aby i liberečtí poznali vybraných pochutin a napili se dobrého piva. Ve své rodné části města Liberce zakoupil sobě dům u silnice vhodný na provozování malé domácí restaurace s občerstvením, v našem případě v bavorském stylu. Model těchto restaurací se ve světě obecně nazývá bistro. Význam tohoto slova u restaurace není zcela totožný s tím co chápeme jako bistro u nás v čechách.
Jak je to tedy u Kudrnáče?
Protože v Liberci podobný koncept restaurace chyběl, rozhodl se Kudrnáč pro založení podniku tohoto typu. A jako příznivec bavorského kudrnac v_hostincistylu pojal svojí restauraci v lehce německém domácím stylu.
Vevnitř je obložená dřevem, rustikální stoly na Vás dýchnou domácí atmosféru a hlavně vždy příjemná a usměvavá tvář samotného Kudrnáče znamená pokaždé dobrou náladu a někdy i příjemný večírek(ne chlebíčky se nepodávají, ale chléb se sádlem a solí si u Kudrnáče opravdu dáte)
Ve standartní nabídce je každý týden jeden druh polévky a spousta dobrot k zakousnutí - klobásky, wurst salát, bavorská sekaná, tlačenka atd.
K pití nechybí několik druhů piv a to skutečně pečlivě vybraných - živé - nepasterizované Svijany, Svijanský vozka, Weizen nebo Svijanský František.

Jak je to vlastně s tím bistrem?

Uveďme si to na příkladu z Wikipedie.
1.Bistro, někdy také občerstvení, je prodejní místo pro prodej jídel a nápojů kolemjdoucím zákazníkům. Vybavením a sortimentem se nachází mezi jednoduššími kiosky a komfortnějšími restauracemi rychlého občerstvení. 2. Charakteristické znaky, organizace prodeje 3. Typický sortiment rychlého občerstvení v Česku 4. Související Stavební uspořádání: Stavebně může jít o samostatnou stavbu, součást nějakého komplexu staveb nebo dočasné zařízení: mobilní kontejner nebo maringotka. Vždy se nachází výškově v úrovni okolního terénu. Běžnými místy výskytu bister jsou sportovní objekty jako koupaliště, lyžařské sjezdovky, autodromy. V těchto místech může být bistro ve stejné budově se šatnami, pokladnou pro výběr vstupného a technickým zázemím areálu. Samostatně stojící budovy najdeme spíše v rozsáhlejších areálech typu ZOO, botanických zahrad, v sousedství stavebních památek (hrady, zámky).
Charakteristické znaky, organizace prodeje: Bistro (Občerstvení) díky rozměrům poskytuje také zázemí prodavačům, kterých bývá na rozdíl od kiosků několik. Přesto tento model jednoznačně definuje, že obsluha zůstává uvnitř provozních prostor, zákazníci jsou venku, do provozovny nevstupují. Obsluha se děje prostřednictvím prodejních okének ve stěně provozní budovy. Na provozní budovu zpravidla navazuje plocha se stoly pro konzumaci jídel i nápojů. Alespoň část této plochy bývá zastřešená. Veškerá jídla a nápoje jsou podávány v jednorázovém nádobí (papírové a plastové misky, kelímky) a jsou k nim nabízeny i jednorázové plastové příbory. Pro snazší udržení hygieny jsou i dochucovací prostředky (majonéza, hořčice, cukr) prodávány v jednoporcovém balení. Velké množství odpadu z obalů si vynucuje instalaci většího množství rozměrných odpadkových košů. Koše jsou jedním z poznávacích znaků rychlého občerstvení.
Typický sortiment rychlého občerstvení v Česku: Jsou to především jídla, která je možné uchovávat chlazená nebo zmražená a tepelně se upravují v okamžiku spotřeby. Například ohřívané a opékané uzeniny, grilovaná kuřata, hranolky, langoše, párky v rohlíku. V letním období bývá doplňkem sortimentu točená zmrzlina. Současně s tím bývá v nabídce i sortiment typický pro kiosky: cukrovinky, průmyslově plněné bagety. Nabídka nápojů běžně obsahuje mimo nealkoholických nápojů, plechovkového a lahvového piva také alespoň druh čepovaného piva (z KEG sudů).
Jak to to s bistry ve světě?
Bistro (z francouzského bistrot) ve své původní, pařížské podobě znamená malou restauraci, v níž jsou s nenáročnou úpravou a za příznivou cenu podávány jednoduché pokrmy.
Tato bistra jsou z valné části charakteristická servírovanými pokrmy - typická je sytá domácí kuchyně s nabídkou jídel jako je např. tradiční cassoulet, tedy zadělávaná a pomalu připravovaná omáčka z bílých fazolí a různých druhů masa. Bistra se pravděpodobně vyvinula ze suterénních kuchyní pařížských bytů, kde nájemníci platili za ubytování i za stravu. Domácí si vylepšovali příjem prodejem jídla z takové kuchyně i ostatním, neubytovaným zájemcům.
Nabídka se skládala z jídel s nenáročnou přípravou a při kýženém množství i vysokou trvanlivostí. K pokrmům se pak podávalo víno a káva. Omezený jídelní prostor v těchto zákoutích dal vzniknout tradici stolků umisťovaných ke vchodu. Jak se tento koncept časem uchytil, přizpůsobila se architektura i nabídka jídel.
Původ samotného slova bistro je nejasný. Podle některých lidových zdrojů je odvozeno z ruského bystro, neboli "rychle". Podle této městské legendy se do francouzštiny dostalo v době ruské okupace Paříže v roce 1815. Ruští důstojníci a kozáci se prý tehdy dožadovali obsluhy hlasitým pokřikováním slova "bystro!".
Tato etymologie však je mnohými francouzskými lingvisty odmítána na základě skutečnosti, že první výskyt slova se ve francouzštině objevuje až koncem 19. století. Podle jiných je původ slova ukryt v jistém druhu aperitivu zvaném bistrouille (neboli kávový likér), často podávaném právě v restauracích s takzvaně lidovými cenami.

Jsme víc než hospoda

Naše akce

Každý rok pořádáme několik dnes již tradičních akcí. Rokfest, October fest, Den dětí, ruprechtický bál...